…aneb když arabská poušť byla plná (druhohorního) života
Dinosauři byli (a stále jsou) v podstatě kosmopolitní skupinou suchozemských obratlovců, jejichž zkameněliny dnes známe prakticky ze všech kontinentů světa. Nikoho už nepekvapí, že kromě “dinosauřích velmocí” typu Číny, Mongolska, Argentiny nebo USA známe zkameněliny této skupiny také ze států jako je Uzbekistán, Uruguay, Chorvatsko nebo třeba Laos. Ostatně i Česká republika se těší již několika vlastním dinosauřím fosíliím, o kterých i na tomto blogu bude rozhodně ještě řeč. Nově se ke státům s dinosauřím fosilním potenciálem zařadila také Saúdská Arábie, a to díky výzkumu mezinárodního vědeckého týmu ze Švédska, Austrálie a samotné Saúdské Arábie. Zdejší oblast přitom objevům druhohorních terestrických fosílií příliš nepřeje, protože v dané éře byla většina území tohoto státu pod hladinou moře a tvořila částečně jakýsi severovýchodní okraj afrického subkontinentu. Vědcům, mezi které patří také známý australský paleontolog Thomas H. Rich, se podařilo najít a poprvé také identifikovat zkamenělé dinosauří zuby a obratle, které nyní popsali ve vědeckém periodiku PLOS ONE.
Přibližný vzhled hlavy nově popsaného abelisauridního teropoda ze Saúdské Arábie. Kredit: Deviant Paleoart, Wikimedia Commons
Dinosauří zkameněliny byly v podobě neidentifikovatelných fragmentů známy ze Saúdské Arábie i dříve. Teprve nové objevy však skutečně odhalují první konkrétní představu o biodiverzitě dávných neptačích dinosaurů této části Arabského poloostrova. Objevené zuby teropodního dinosaura jsou natolik dobře zachované, že lze identifikovat i skupinu, do které patřil – totiž abelisauridy. Zřejmě vypadané zuby patřily dravci, který možná ohlodával kořist v podobě jakéhosi velkého sauropoda. Z něho byly objeveny charakteristicky tvarované ocasní obratle. Zatímco teropod, příbuzný madagaskarskému majungasaurovi, dosahoval délky asi šest metrů, obří sauropod ze skupiny titanosaurů mohl měřit až kolem dvou desítek metrů. Zkameněliny byly objeveny na severozápadě království, nacházející se nedaleko Rudého moře. Sedimenty mají přitom svrchnokřídové stáří, jsou staré asi 72 milionů let. Nejvýznamější na celém objevu je ale skutečnost, že nyní už víme, kde v budoucnu další dinosauří fosílie hledat. Jak je dobře známo, nejobtížnější je vždycky najít první fosílii, ostatní už se při troše štěstí objeví brzy také. Počkejme si tedy, jaké další fosilní poklady na nás na území Arabského poloostrova ještě čekají.
Odkazy:
http://www.sciencedaily.com/releases/2014/01/140107092829.htm
http://www.plosone.org/article/info%3Adoi%2F10.1371%2Fjournal.pone.0084041
http://en.wikipedia.org/wiki/Saudi_Arabia
